Vláda schválila třetí balíček opatření, která mají za cíl snížit množství byrokracie v ČR. Podle návrhu by mělo dojít ke změnám i v pracovním právu.

Antibyrokratický balíček navrhuje umožnit zasílání některých méně důležitých pracovněprávních dokumentů na pracovní elektronickou adresu zaměstnance. Mezi tyto dokumenty by měl spadat také mzdový výměr. Podle vlády se v praxi se nestává, že by byl mzdový výměr rozporován, a proto není potřeba využívat při doručování tak přísného režimu. Souhlas s takovým zasláním by pak zaměstnavatel mohl zahrnout klidně do pracovní smlouvy.

Balíček opatření také navrhuje rozšířit možnosti rozvrhování pracovní doby ze strany zaměstnance. Obdobný návrh je také součástí flexi novely zákoníku práce a je tedy otázkou, v jaké variantě (pokud vůbec) k rozvolnění současných pravidel reálně dojde.

Dalším návrhem je úprava a redukce povinností zaměstnavatele plynoucích z BOZP ve vztahu k home office, kdy by povinnosti mohly být částečně přeneseny na zaměstnance, neboť zaměstnavatel z povahy věci nemá reálnou šanci plnění povinností na úseku BOZP a vhodné nastavení pracovních podmínek efektivně zajišťovat.

Mezi další návrhy dále patří:

• zavedení prioritní výplaty mzdy v bezhotovostní formě (nicméně na žádost zaměstnance by mzda musela i nadále být vyplacena v hotovosti),

• zrušení ohlašovací povinnosti ÚP o povinném podílu pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP,

• odstranění povinnosti předávat tytéž údaje na různá místa veřejné správy (FÚ, OSSZ, ZP) nebo oznamovat duplicitně se státními institucemi či zaměstnanci (státní kategorie – nezaopatřené dítě-student, důchodce apod.)

• zjednodušení a zpřehlednění úpravy pracovnělékařských posudků,

• vrácení pracovnělékařských prohlídek zpět k praktickým lékařům,

• sjednocení pravidel provádění pracovnělékařských prohlídek u dohodářů,

• sjednocení postupů KHS například při kategorizaci prací,

Návrhy řešení těchto opatření by měla jednotlivá ministerstva připravit do konce září.