Forlex. Buďte v právu. Kdykoliv. Kdekoliv.

Začátkem měsíce září byla ve Sbírce zákonů vyhlášená novela zákona o azylu, kterou současně dochází k zásadní změně soudního řádu správního v oblasti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, a to s účinností k 1. 1. 2026. Nově dojde k podřazení závazných stanovisek, které brání vydání souhlasu nebo povolení, pod pojem rozhodnutí.

Doposud platilo, že závazná stanoviska – stanoviska dotčených orgánů tvořící nezbytný podklad pro vydání stavebního povolení – nebyla samostatně přezkoumatelná. Žadatel o povolení tak neměl možnost se proti negativnímu stanovisku bránit, dokud nebylo rozhodnuto o celé žádosti. Teprve po zamítnutí stavebního povolení mohl podat žalobu, v níž mohl namítat nesprávnost závazného stanoviska.

Novela tuto situaci výrazně mění. Od roku 2026 bude moci žadatel napadnout negativní závazné stanovisko již v průběhu stavebního řízení, a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle SŘS.

Jak by mohla novela v praxi fungovat?

V rámci žádosti o stavební povolení si stavební úřad i nadále vyžádá závazná stanoviska od dotčených orgánů. Pokud však některé z nich bude negativní, žadatel bude mít možnost obrátit se na soud.

Podáním žaloby se otevře nové soudní řízení, jehož existence by měla vést k přerušení původního stavebního řízení z důvodu tzv. předběžné otázky. Je však nezbytné, aby se stavební úřad o existenci soudního řízení dozvěděl. Současná právní úprava totiž neobsahuje povinnost soudu informovat správní orgán, proto bude na žadateli, aby stavební úřad o podané žalobě uvědomil.

Stavební úřad následně řízení přeruší a vyčká na pravomocné rozhodnutí soudu. Výsledek soudního přezkumu pak bude pro stavební úřad závazný a řízení se podle něj uzavře.

Zajímavým aspektem novely je, že možnost přezkumu se bude týkat pouze závazných stanovisek, která brání vydání rozhodnutí. Z toho vyplývá, že různé subjekty nebudou moci tento nový institut zneužívat k obstrukcím, protože přezkoumatelnost se vztahuje výhradně na stanoviska mající negativní účinek pro žadatele.

Novela bezpochyby posiluje procesní postavení žadatelů a přináší možnost bránit svá práva již v průběhu řízení, nikoli až po jeho skončení. Lze tak očekávat větší ochranu před svévolí správních orgánů a spravedlivější rozhodovací proces.

Na druhé straně však nelze přehlédnout riziko, že nový institut může zpomalit povolovací procesy a dále zatížit již přetížené stavební úřady. Každé přerušení řízení z důvodu soudního přezkumu totiž prodlouží celý proces o měsíce, ne-li roky.

Jak se novela soudního řádu správního promítne do skutečné praxe stavebních úřadů? Posílí skutečně postavení žadatelů, nebo naopak přinese další průtahy v už tak složitém povolovacím procesu? A podaří se najít rovnováhu mezi ochranou práv účastníků a efektivitou řízení? Na tyto otázky nám odpoví až aplikace nové právní úpravy po 1. lednu 2026. Již nyní je však zřejmé, že půjde o institut, jehož praktické dopady bude třeba pečlivě sledovat.