Forlex. Buďte v právu. Kdykoliv. Kdekoliv.

Nejvyšší správní soud se v řízení o kasační stížnosti pod sp. zn. 4 As 288/2024-88 zabýval rozsudkem Krajského soudu v Brně, dle kterého dohody o nepřetahování zaměstnanců (tzv. no-poaching dohody) spadají pod zakázané dohody podle ustanovení § 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže.

NSS sice rozsudek krajského soudu zrušil z procesních důvodů, konkrétně proto, že se krajský soud nedostatečně vypořádal s námitkami ohledně rozsahu pověření ÚOHS k šetření na místě, se závěry krajského soudu o nezákonnosti no-poaching dohod se nicméně zcela ztotožnil a výslovně potvrdil, že tyto dohody jsou způsobilé narušit hospodářskou soutěž.

Problematice těchto dohod se věnoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již v informačním listu č. 2/2023, na který Krajský soud v Brně ve svém rozsudku odkazuje. Dle ÚOHS mohou no-poaching dohody spočívat ve vzájemném závazku neoslovovat zaměstnance druhé strany (not to solicit), ačkoliv je lze najmout, nebo ve vzájemném závazku zaměstnance druhé strany nenajímat (not to hire). Taková ujednání jsou pak způsobilá narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že omezí nabídku dostupných pracovníků, mohou ovlivnit jejich mzdy nebo vést k rozdělení zákazníků s ohledem na silné vazby zákazníků na konkrétní pracovníky. Jejich cílem je tak eliminace vzájemné soutěže zaměstnavatelů o zaměstnance. Na tzv. no-poaching ujednání je dle ÚOHS třeba pohlížet jako na de facto dohody o rozdělení trhu a nákupních zdrojů – nákupní kartel.

Ne všechna ujednání o zákazu přetahování zaměstnanců jsou však protisoutěžní, kdy v případě spojování soutěžitelů lze dle ÚOHS takové ujednání akceptovat, pokud jsou součástí transakce a jsou nezbytné k jejímu provedení a zároveň jsou časově i územně omezené. Doba trvání těchto doložek tak zpravidla nesmí přesáhnout dva roky, pokud převod zahrnuje goodwill, a tři roky, pokud zahrnuje goodwill i know-how. Ujednání by se také měly vztahovat pouze na klíčové zaměstnance.

Uzavírání no-poaching dohod, stejně jako jakýchkoli dalších ujednání omezujících hospodářskou soutěž, by se tak společnosti měly důsledně vyvarovat. Pokud však tyto doložky používáte nebo zvažujete jejich uzavření v souvislosti s fúzí či akvizicí, měly byste dbát na jejich přiměřenost – tedy omezit jejich působnost pouze na klíčové zaměstnance a nastavit jejich trvání i územní rozsah tak, aby nepřesahovaly nezbytnou míru. Pečlivé vymezení těchto podmínek může významně snížit riziko, že bude doložka posouzena jako zakázaná dohoda, a zároveň minimalizovat hrozbu sankcí ze strany ÚOHS, které mohou dosáhnout až 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu společnosti.