###
19/10/2020
Trestní zákoník a trestní řád po téměř dvaceti letech zvyšuje hranice škod na dvojnásobek:
• škoda nikoli nepatrná se zvyšuje z původních 5.000 Kč na 10.000 Kč;
• škoda nikoli malá z 25.000 Kč na 50.000 Kč;
• větší škoda z 50.000 Kč na 100.000 Kč;
• značná škoda z 500.000 Kč na 1.000.000 Kč;
• škoda velkého rozsahu z 5.000.000 Kč na 10.000.000 Kč.
Způsobení škody do výše 10.000 Kč tak bude projednáváno pouze ve správním řízení jako přestupek.
Kupující již nejsou povinni k úhradě daně z nabytí nemovitostí. Zákon kterýám došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitostí byl přijat se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později.
Pokud k provedení vkladu do katastru nemovitostí došlo mezi prosincem 2019 a 26. zářím 2020 a zárověň byla záloha či celá daň již zaplacena, může kupující podat žádost o vrácení přeplatku daně z nabytí nemovité věci. Tato žádost se podává u místně příslušného správce daně.
Zřejmě nevítaná změna však nastane v rámci osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji nemovitých věcí, jelikož dojde k prodloužení časového testu z 5 na 10 let vlastnictví dané nemovitosti, aby prodávající nemusel z takového prodeje odvádět daň. Prodloužení této doby dopadne pouze na nemovité věci, které nejsou určené k vlastnímu bydlení a budou nabyté po 1. lednu 2021, což znamená, že u nemovitých věcí nabytých dříve, zůstává časový test stejný (5 let). Změna se nedotkne ani prodeje nemovitosti, kde má prodávající trvalý pobyt, zde je časový test stanoven na 2 roky.
Novela zákona o ochraně spotřebitele a dalších zákonů, jejímž účelem je zejména boj proti novým obchodním praktikám nepoctivých podnikatelů, přináší nově možnost zapojení nestátních organizací do ochrany spotřebitelů.
Jednou z těchto organizací je např. Evropské spotřebitelské centrum pro Českou republiku se sídlem v Praze, které má stejně jako další oprávněné právnické osoby možnost podávat orgánům Evropské unie tzv. externí varování v případě podezření na protiprávní jednání vůči spotřebitelům.
Od nedávné novely Občanského zákoníku již není výslovně zakázáno sjednání smluvní pokuty u nájmu bytu. Ve smlouvě o nájmu bytu si tedy nově lze sjednat smluvní pokutu, nicméně její výše je limitována trojnásobkem měsíčního nájemného v souhrnu s nájemní jistotou. To tedy znamená, že pokud bude jistota již v této výši trojnásobku nájmu, potom nebude možné smluvní pokutu vůbec sjednat.
Pro pronajímatele může být vhodnější, aby si nadále sjednávali kauci namísto smluvní pokuty, neboť bude mít peníze po celou dobu nájmu u sebe a nebude muset čekat, až si je ,,vysoudí“ skze smluvní pokutu. Na druhou stranu smluvní pokuta funguje jako paušalizovaná náhrada škody a pronajímatel tedy nemusí prokazovat, jaká škoda mu vznikla, resp. zda vůbec mu škoda vznikla, neboť nájemce je povinen platit smluvní pokutu i v případě, že ke škodě nedošlo. Kauci je možné využít především v případě, že nájemce nezaplatil nájemné, případně že poškodil předmět nájmu. Smluvní pokutou je na druhou stranu možné sankcionovat většinu porušení nájemcových povinností, nicméně vždy je třeba zachovat pravidlo, že nájemci nelze stanovit v nájemní smlouvě nepřiměřené povinnosti.
Zákon o oceňování majetku zavádí ocenění předmětu skrze tržní hodnotou a reaguje tak na případy, kdy pro určení obvyklé ceny předmětu nelze, vzhledem k jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí – jelikož srovnatelné věci neexistují. Problém s určováním obvyklé ceny se projevoval rovněž v případech oceňování státního majetku (např. zámků) znaleckými posudky využívanými při prodeji tohoto majetku. Skrze tržní hodnotu tak bude možné ocenit lukrativní předměty, jejichž obvyklá cena byla z důvodu neexistence tohoto institutu, povětšinou stanovena jako nižší.
Novela zákona dále obsahuje zpřesnění při zpracování cenových map stavebních pozemků, zavádí ocenění rychle rostoucích dřevin, upřesňuje ocenění újmy vlastníka nemovité věci zatížené věcným břemenem nebo jiným věcným právem zřízeným ze zákona a další.
Tato novela nabude účinnosti ke dni 1. 1. 2021.
Nové nařízení Evropského parlamentu má za cíl podporu spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb. Nařízení nově upravuje práva a povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb (např. Amazon, eBay, Uber, Booking.com, Trivago nebo také Heuréka.cz), provozovatelů internetových vyhledávačů (např. Google, Seznam, Yahoo, Centrum) a uživatelů – obchodníků, kteří na těchto platformách výše zmíněných poskytovatelů nabízejí své zboží a služby koncovým zákazníkům.
Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mají nově povinnost upravit obchodní podmínky tak, aby byly jasné, srozumitelé a snadno dostupné. Poskytovatelé jsou nově povinni stanovit hlavní parametry určující pořadí vyhledaných subjektů a důvody, proč jsou tyto parametry důležité ve srovnání s jinými parametry. Dále musí uvést, jakým způsobem lze za úplatu změnit pořadí vyhledaných subjektů a jsou povinni zajistit, aby jejich obchodní podmínky obsahovaly popis všech případů, kdy může poskytovatel uplatňovat vůči uživatelům (obchodníkům) a jejich zboží či službám rozdílné zacházení. Poskytovatelé jsou rovněž povinni zřídit interní systém řešení stížností, který bude snadno přístupný a bezplatný a zajistí vyřízení stížností v přiměřené době.
Vláda schválila návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, který má za úkol zpřísnit podmínky pro činnost soukromých bezpečnostních služeb a začít regulovat tuto činnost samostatným zákonem, namísto současným živnostenským zákonem.
Návrh zákona počítá se šesti typy vykonávané soukromé bezpečnostní činnosti, které rozděluje podle licencí na:
• licence skupiny A ochrana osob a majetku;
• licence skupiny B ochrana majetku ve zvláštních případech;
• licence skupiny C služba soukromého detektiva;
• licence skupiny D převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů převyšujících 5 mil. Kč;
• licence skupiny E technická služba k ochraně osob a majetku;
• licence skupiny F bezpečnostní poradenství.
Na základě jedné z výše uvedených licencí bude nově možné vykonávat soukromou bezpečností činnost. Ta bude udělována ministerstvem vnitra na dobu 10 let. Zákon stanoví výčet podmínek, které pro udělení licence musí žadatel splnit, kupříkladu jde o bezúhonnost, odbornou způsobilost a bezdlužnost žadatele.
Soukromé bezpečnostní služby, které v současné době vykonávají činnost na základě živnostenského oprávnění, budou moci vykonávat činnost na základě dosavadního živnostenského oprávnění po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti zákona, které bude prozatím považováno za licenci skupiny A až F, dle předmětu živnosti. Oprávnění, která se považují za licence A až E po uplynutí této doby zaniknou, přičemž do 1 roku ode dne nabytí účinnosti zákona budou subjekty, které budou chtít v činnosti pokračovat, žádat o udělení licence. Podnikatelé s licencí F, tj. bezpečnostní poradeství, která je v současnosti v rámci živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, si o novou licenci nebudou muset zažádat, jelikož jim nezanikne.
Zákon dále stanoví podmínky pro pojištění osob provozující soukromou bezpečnostní službu a dvouletou lhůtu, v níž musí zaměstnanci provozovatele, provozovatel a další osoby zajišťující výkon činnosti splnit stanovené podmínky, jako je již zmíněná bezúhonnost, odborná způsobilost atd.
První část nového zákona o právu na digitální služby, který přinese postupnou digitalizaci řady služeb státní správy, již nabyla účinnosti. Uživatel tak může nově využít služby právo na poskytnutí digitální služby, jemuž odpovídá povinnost orgánů veřejné moci takovou službu poskytnout a právo uživatele provést digitální úkon.
Uživatel má dále právo na prokázání nebo osvědčení skutečností odkazem na referenční údaje v základních registrech nebo výpisem z informačního systému veřejné správy. Zároveň nemůže být nucen k předložení dokladu, osvědčení nebo jiné veřejné listiny nebo být trestán za jejich nepředložení, pokud údaje o jeho osobě nebo o jeho právech a povinnostech jsou dostupné v některém z informačních systémů veřejné správy a právní předpis umožňuje sdílení údajů nebo dal k jejich sdílení uživatel služby souhlas.
Orgány veřejné moci nejsou oprávněny žádat od uživatele služby dokumenty v listinné podobě, pokud tytéž dokumenty předložil v podobě elektronické. Dále má uživatel služby právo na přístup k informacím, které o něm orgán veřejné moci vede a právo na notifikaci o končící platnosti dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listiny orgánem veřejné moci, který je vydal.
Další části zákona budou nabývat účinnosti postupně s tím, že poslední (čtvrtá) část by měla nabýt účinnosti na začátku roku 2025.