Nejvyšší soud upřesnil požadavky na obsah pozvánky na valnou hromadu

Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti musí obecně obsahovat mj. návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, tedy stručné, jasné a výstižné důvody, proč by akcionáři měli na valné hromadě hlasovat pro přijetí navrženého usnesení.

Právě otázce rozsahu zdůvodnění návrhu usnesení uvedeného v pozvánce na valnou hromadu se Nejvyšší soud věnoval v nedávném rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3193/2023. Konkrétně bylo posuzováno zdůvodnění návrhu usnesení o (ne)rozdělení zisku mezi akcionáře.

Nejvyšší soud došel k závěru, že pozvánka na valnou hromadu nemusí obsahovat všechny informace o navržených usneseních a fakticky tak projednání na valné hromadě nahrazovat. Postačí, aby zdůvodnění navrženého usnesení v pozvánce obsahovalo pouze základní informace s tím, že podrobnější informace mají být akcionářům poskytovány až na samotném zasedání valné hromady.

V minulosti již Nejvyšší soud judikoval, že pokud odůvodnění návrhu usnesení v pozvánce na valnou hromadu zcela chybí nebo obsahuje jen stručné odkazy na zákon, je taková pozvánka vadná. Vadná pozvánka pak může odůvodňovat neplatnost usnesení valné hromady.

V nyní posuzované věci však šlo o to, že odůvodnění napadeného rozhodnutí valné hromady o (ne)rozdělení zisku mezi akcionáře uvedené v pozvánce na valnou hromadu bylo relativně obsáhlé, obsahovalo výčet důvodů, proč není vhodné rozdělit zisk mezi akcionáře, přičemž podrobnější informace byly akcionářům sděleny až na valné hromadě, přesto jej však soudy nižších stupňů považovaly nedostatečné. S tímto závěrem Nejvyšší soud nesouhlasil.

Nejvyšší soud tak klade důraz především na jasnost, stručnost a přehlednost pozvánky na valnou hromadu, spíše než na to, aby obsahovala vyčerpávající výčet všech informací a důvodů k přijetí navrženého usnesení.

Doporučujeme však k pozvánce na valnou hromadu přistupovat vždy s maximální pečlivostí, neboť její případné vady mohou mít velmi závažné právní následky.