Je možné žádat 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za způsobenou škodu za každé pochybení zvlášť?

Nejvyšší soud nedávno vydal rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 3610/2023, ve kterém posuzuje rozsah náhrady škody zaměstnance vůči zaměstnavateli.

Ve zmiňovaném případě došlo ze strany ředitelky k porušení povinnosti, když několika vedoucím zaměstnancům vypověděla pracovní poměr z organizačních důvodů, které však ve skutečnosti nenastaly. Výpovědi byly následně soudem prohlášeny za neplatné, a proto musel zaměstnavatel, kterým byla Česká obchodní inspekce, těmto zaměstnancům nahradit plat včetně úroku z prodlení a náklady soudních řízení. Zaměstnavatel následně požadoval po ředitelce náhradu škody ve výši čtyřapůlnásobku jejího průměrného měsíčního výdělku za každého zaměstnance, kterému z důvodu této fiktivní organizační změny byla výpověď dána.

Nejvyšší soud v tomto potvrdil svou předchozí judikaturu s tím, že pokud zaměstnanec (v tomto případě ředitelka) způsobí škodu jedním nesprávným rozhodnutím, je povinen nahradit škodu pouze do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku i přesto, že zaměstnavatel byl povinen nahradit škodu více zaměstnancům.

Nejvyšší soud však upozornil na to, že jednomu ze zaměstnanců byl pracovní poměr vypovězen až po „proběhnutí organizační změny“ a jednalo se tak o nové pochybení ze strany ředitelky. Česká obchodní inspekce proto může žádat náhradu škody ve výši čtyřapůlnásobku za tohoto zaměstnance zvlášť.