Jak již je všeobecně známo, Městský soud v Praze zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření Ministerstva zdravotnictví, která omezila volný pohyb osob, maloobchod a služby. Soud uvedená opatření prohlásil za nezákonná, čímž otevřel možnost podnikatelům, kteří nemohli v důsledku opatření Ministerstva zdravotnictví podnikat, uplatnit náhradu škody, ušlého zisku a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Na základě shora zmíněného zákona tak osobám dotčeným zrušenými opatřeními vlády vzniká právo na náhradu škody, ušlého zisku a nemajetkové újmy.

Podnikatelům tak lze doporučit, aby začali shromažďovat podklady k uplatnění příslušných náhrad, a to přinejmenším za období účinnosti zrušených opatření, tedy za období od 23. března 2020 do 27. dubna 2020.

Vedle toho bude samozřejmě řada podnikatelů uplatňovat za období, kdy daná opatření platila (a ještě budou platit) na základě krizového zákona, odpovědnost státu za škodu podle krizového zákona.

Mnoho podnikatelů již uzavřelo dohodu o narovnání v rámci programu Antivirus, ze které vyplývá, že se vzdávají nároku na náhradu škody představující rozdíl mezi celkovými mzdovými náklady a částkou, která byla vyplacena Úřadem práce v rámci tohoto programu. Jedná se o 20 % nebo 40 % celkových nákladů podle toho, jaký režim v rámci programu Antivirus byl zvolen. Není ani vyloučeno, že obdobná dohoda o narovnání bude obsažena i v dalších dohodách, které o různých poskytovaných podporách podnikatelé se státem uzavírají. Takovéto narovnání v současné situaci považujeme za zcela v rozporu s dobrými mravy zvláště s ohledem na to, že většina podnikatelů, kteří jsou v rámci kontraktace vůči státu nepochybně v postavení slabší smluvní strany, žádala o pomoc státu ve stavu tísně. Přikláníme se proto nyní k tomu, že také nároky podléhající tomuto narovnání jsou vůči státu uplatnitelné (i přes podepsané narovnání).

Zákon o odpovědnosti státu za škodu výslovně umožňuje (státu jednajícímu s řádnou péčí tak v podstatě dává povinnost!) uplatňovat vzniklé náklady po úředníku / činiteli, který danou škodu svým jednáním způsobil. Bude zajímavé sledovat postoj státu v situaci, kdy o uplatnění těchto nároků vůči příslušným osobám bude muset rozhodovat.

Situace se ještě může změnit v návaznosti na avizovanou kasační stížnost, kterou Ministerstvo zdravotnictví plánuje proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podat. Vzhledem k převažujícímu názoru právníků však tato stížnost Ministerstva zřejmě nebude úspěšná.

Rádi Vám s Vašimi případnými kroky v této souvislosti pomůžeme.